Pelyněk

Pelyněk je rozsáhlý rod dvouděložných rostlin, které se řadí do čeledi hvězdnicovitých. Zahrnuje asi 300 druhů, z nichž nejznámější je pelyněk pravý, pelyněk okoličnatý, vysokohorský druh z Alp, Pyrenejí a Apenin, kterému byly připisovány magické vlatnosti.

Dále je to pak pelyněk brotan, kterému se též přezdívá boží dřevec, a také pelyněk kozalec neboli estragon, který se využívá jako kuchyňské koření. Silně totiž voní a obsahuje množství silic.

Samotný pelyněk pravý, latinsky Artemisia absinthium, dostal podle legendy jméno podle řecké bohyně Artemis, na jejíž počest se pořádaly jarní slavnosti spojené s jeho konzumací. Absinthium znamená v překladu to, co se nedá pít. Pelyněk si toho jméno získal pro svoji výrazně hořkou, někdy pro někoho až odpornou chuť.

Jeho léčivé účinky ale byly známy už ve starověkém Egyptě, záznamy z papyrových svitků jsou dokonce z období 1550 př. n. l. Ze starého Řecka je doložena zmínka o pelyňkovém víně absinthites ioinos, výtažky z pelyňku se v Řecku hojně používaly jako lék. Zmínky o něm se dokonce dají nalézt i v bibli.

Pelyněk obsahuje těkavé silice, jejichž nejdůležitějšími složkami jsou toxický tujon, tujol a azulen. Dále pak také kandiden, felandren, flykosidní horčiny absintin a anabsintin, flavonoidy, fenolové kyseliny, ligniny, pryskyřice, třísloviny a také spousta organických kyselin.

Droga a preparáty z ní stimulují vylučování trávicích žláz, žlučníku a dvanácterníku a tímto způsobem zlepšují chuť do jídla a také trávení. Droga se obecně předepisuje při nechutenství, gastritidě se sníženou kyselostí žaludku a žaludečním nadýmání, kolikách v žaludku, cholecystopatii nebo též onemocnění jater a anémii.